Obousměrné předložky: in den nebo in dem?
in, an, auf, über a další mohou stát buď s akuzativem, nebo s dativem. Pravidlo je pohyb versus místo — tady je, jak ho hned správně použít.
Devět německých předložek může stát buď s akuzativem, nebo s dativem: in, an, auf, über, unter, vor, hinter, neben, zwischen. Volba pádu mění význam, takže stojí za to to mít správně.
Pohyb vs. místo
Položte si jednu otázku. Pokud se něco pohybuje směrem k cíli, použijte akuzativ (wohin? = kam?). Pokud něco zůstává na místě, použijte dativ (wo? = kde?). Ich gehe in die Schule (pohyb, akuzativ). Ich bin in der Schule (místo, dativ).
Podívejte se na rozdíl ve dvojicích
- Ich hänge das Bild an die Wand. (Pověsím ho na zeď — akuzativ)
- Das Bild hängt an der Wand. (Visí na zdi — dativ)
- Die Katze springt auf den Tisch. (nahoru na — akuzativ)
- Die Katze sitzt auf dem Tisch. (na — dativ)
Pozor na stažené tvary
Němci často spojují předložku a člen: in das → ins, in dem → im, an das → ans, an dem → am. V mluvené řeči jsou tyto tvary běžné a očekávané: Ich gehe ins Kino. Ich bin im Kino.
Rychlý mentální test: můžete sloveso nahradit za go/put (pohyb) nebo be/stand/lie (místo)? Slovesa pohybu přitahují akuzativ; stavová slovesa přitahují dativ.
Často kladené otázky
Jak si s in vybrat mezi akuzativem a dativem?
Zeptejte se, zda jde o pohyb k cíli (wohin?) nebo o pevné místo (wo?). Pohyb vyžaduje akuzativ (in die Stadt), setrvání na místě dativ (in der Stadt).
Co znamená ins?
ins je stažený tvar z in das, používaný pro pohyb dovnitř do místa rodu středního: ins Kino, ins Bett. Dativní protějšek je im (in dem): im Kino.