Slovosled v němčině: pravidlo slovesa na druhém místě a dál
Kam patří sloveso? Proč ho weil posílá na konec? Základní pravidla německé větné stavby, vysvětlená jednoduše.
Německý slovosled působí zpočátku zvláštně, ale stojí na několika pevných pravidlech. Jakmile zvládnete postavení slovesa, většina vět začne dávat smysl.
Pravidlo jedna: sloveso je na druhém místě
V hlavní větě je časované sloveso vždy druhý větný člen — ne nutně druhé slovo, ale druhá jednotka. Na začátku může stát podmět, časový údaj nebo místo, ale sloveso zůstává na druhé pozici: Heute gehe ich ins Kino. Ins Kino gehe ich heute.
Pravidlo dvě: čas, způsob, místo
Když ve středu věty řadíte více údajů, přirozené pořadí je čas (kdy) → způsob (jak) → místo (kde): Ich fahre morgen mit dem Bus zur Arbeit. Zítra, autobusem, do práce.
Pravidlo tři: vedlejší věty posílají sloveso na konec
- Podřadicí spojky posouvají sloveso až úplně na konec: weil, dass, wenn, obwohl, ob.
- Ich bleibe zu Hause, weil ich krank bin. (bin je až na konci)
- Souřadicí spojky to NEdělají: und, oder, aber, denn zachovávají běžný slovosled.
Když věta začíná vedlejší větou, hlavní věta pak začíná svým slovesem — uprostřed se tak setkají dvě slovesa: Weil ich krank bin, bleibe ich zu Hause.
Často kladené otázky
Proč jde sloveso po weil na konec?
weil je podřadicí spojka a ty vždy posílají časované sloveso na koncovou pozici ve vedlejší větě. Stejně se chovají i dass, wenn a obwohl.
Co je pravidlo slovesa na druhém místě?
V německé hlavní větě je časované sloveso druhý větný člen. Ať už dáte na první místo podmět, časový údaj nebo místo, sloveso stojí hned za ním.